Mikulovice
okr. Pardubice Mikulovice, s částí Blato

Historie

Celá obec je významnou archeologickou lokalitou. Například v Blatě byly objeveny zbytky celé vesnice, dva hroby, obilnice, pazourky, mísy a dokonce kostra, uložená v podzemní zásobnici na obilí. V místní cihelně byla dokonce nalezena ucelená kostra nosorožce srstnatého, savce z doby pleistocénu, který vyhynul zhruba před 8 tisíci lety. V Mikulovicích byly první nálezy učiněny již v 19. století, a sice v Kabrhelově úvozu poblíž bývalé cihelny. V současné době byly objeveny nálezy z doby kultury únětické, lužické a římské. Asi největší pozornost archeologů přilákal nález ozdobné spony s antropomorfními výjevy, předmětů skythské provenience či sigillaty vyrobené v Galii kolem roku 190 našeho letopočtu.

První písemná zmínka o Mikulovicích pochází z roku 1384, kdy byl jejich majitelem zeman Vznata ze Skuhrova. Vesnice vystřídala mnoho majitelů. Mezi nimi byl Maršík z Mikulovic, jenž roku 1415 podepsal stížný list proti upálení Jana Husa, dále třeba Štítní ze Štítného, páni z Pardubic, páni z Bergova a Poděbrad, Valdštejnové a samozřejmě Pernštejnové.

Nejstarší budovou je kostel svatého Václava, jehož počátky se datují již před rok 1387. Kostel byl tehdy dřevěný se samostatnou zvonicí. Za třicetileté války v roce 1648 byl kostel vypálen švédským vojskem. Obnoven byl až roku 1660. V roce 1750 se začala stavět nová kamenná zvonice. O dva roky později na ni byla usazena báň s křížem a nynější kostel nabyl dnešní podoby v letech 1768-1769, kdy k této zvonici byla připojena i nová chrámová loď. O vnitřní výzdobu se postarali bratři Josef a Václav Kramolínové, kteří zde pracovali určitě v roce 1790. Dřevěná fara roku 1724 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová, tentokrát z kamene. Starý hřbitov rozkládající se kolem kostela byl rozšířen po roce 1848. Přifařenými obcemi byl roku 1904 přes ulici založen hřbitov nový.

Budova školy, která tvoří dominantu při vjezdu do obce, byla postavena v letech 1878-1879. První zprávy o výuce však pocházejí již z let 1709 a 1720. První mikulovickou školou byl domek za kostelem zvaný Prosík či Poušť. Vyučovalo se zde určitě od roku 1767. Kanovník Josef František Devoty ve svých pamětech vykládá, že jméno Prosík získal domek kvůli tomu, že byl postaven z peněz, jež byly dobročinně vybrány od farníků. Kdysi zde ale žili mniši – poustevníci, proto domek získal druhé jméno, Poušť.

Po první světové válce došlo roku 1919 v zahradě školy k výstavbě Památníku národního osvobození a obětem války. Svou pamětní desku zde mají nejen padlí vojáci z Mikulovic, ale také rodák Josef Staněk, který se přidal na stranu legionářů a za své hrdinství byl Rakušany popraven oběšením. Během druhé světové války zde působila výsadková skupina Silver A, jíž zde pomáhali místní odbojáři Adolf Švadlenka a František Valenta. Po prozrazení celé odbojové sítě byl Adolf Švadlenka 2.7. 1942 popraven na pardubickém Zámečku. František Valenta se pokusil o sebevraždu a do konce války předstíral duševní chorobu. Díky tomu přežil a po válce poskytl svědectví o působení skupiny Silver A na Pardubicku. Adolfu Švadlenkovi byla 30.6. 1946 na jeho domě odhalena pamětní deska.

Historie místní části Blato se píše již od roku 1382. Ves byla rozdělena na několik dílců, z nichž jeden z tvrzí a dvorem vlastnil zeman Urban z Blata. Na počátku 15. století se zde připomíná Mauric z Blata, který stejně jako Maršík z Mikulovic podepsal stížný list proti upálení Jana Husa. Roku 1498 přešla část Blata do majetku rodu Pernštejnů. V roce 1583 zakoupil Blato rod pánů z Bubna. Hrabě Mikuláš z Bubna vytvořil ze všech rodových statků – litického, žambereckého, doudlebského, jelenického a blatského – fideikomis, což nechal vložit do desk zemských roku 1608. Vytvoření fideikomisu zaručovalo převádění majetku jen na členy rodu a zajišťovalo pro ně stálý příjem. O panském statku víme, že roku 1795 byl odhadnut na 22 298 zlatých a existoval až do roku 1846, kdy odprodejem přešel do rukou místních obyvatel.

Na blatské návsi se dochovala zvonička snad původně ze 17.-18. století a za zmínku stojí i pamětní lípy sázené k významným národním výročím.


 

Mapy

Mapy

Městská policie

Logo

Železnohorský region

Logo

Pardubický kraj

Pardubický kraj